Památky - Turistika - Volný čas a turistika

cz - Volný čas a turistika - Turistika - Památky

Památky

PAMÁTKY V PLANÉ NAD LUŽNICÍ

Kostel svatého Václava

Dominantu města tvoří kostel sv. Václava z roku 1357. Roku 1666 je přestavěn původně gotický kostel sv. Václava z roku 1357. V roce 1796 prochází kostel další obnovou. Z té doby pochází i plánská kostelní věž. Nad severním vchodem stojí vysoký reliéf sv. Václava z roku 1939 od J. V. Duška. Vnitřní výzdobu kostela tvoří oltářní obraz sv. Václava od J. Mathausera z roku 1900, obrazy od V. Myslivečka a novobarokní sochy a doplňky.

Foto archiv města

Nádherné provorepublikové vily stojí na druhé straně řeky pod lesem v části Plané zvané Lhota-Samoty

V Portíkově vile strávil dovolenou president T. G. Masaryk, Petříkova vila je schována ve vzrostlých listnáčích

Foto archiv města

Socha svatého Jana Nepomuckého

Stojí na břehu řeky Lužnice, v místech bývalého dřevěného mostu, který v těchto místech stával již od roku 1553. Socha dnes stojí v proluce mez Galerií u Rudolfa a obchodním domem Maga

Foto archiv města

Kaple Panny Marie Klokotské

Po levé straně silnice při výjezdu z Plané nad Lužnicí směrem na Tábor, před řadovými domky, stojí kaplička Panny Marie Klokotské. Byla postavena roku 1736 na památku velkého požáru města, který postihl Planou v roce 1715.

Foto internet

Kaple svaté Barbory

Za železničním přejezdem ve směru z Plané nad Lužnicí na Strkov stojí po pravé straně barokní kaple svaté Barbory. Byla postavena v roce 1691, poslední oprava je z roku 2010

Foto internet

Fara

Architektonicky cenná je jednopatrová fara z roku 1784 s bosovanými nárožími a krytou mansardovou střechou. Přízemí fary v současnosti slouží jako městská výstavní galerie.

Foto archiv města

Zámek na Strkově

Na jihovýchodním okraji Plané nad Lužnici na návrší nad městečkem se nachází zámeček Strkov, obklopený anglickým parkem. Byl postaven v roce 1903 jako letni sídlo rodiny Harrachů.
V současné době je objekt v soukromém vlastnictví a je využíván jako provozně výrobní areál.

V létě 1915 pracoval v zámečku Oskar Nedbal na dokončení své třetí operety – Vinobrani. Ta měla 11. 2.1916 premiéru ve Vidni, českou v květnu ve Vinohradském divadle v Praze, kde ji dirigoval autorův synovec Karel Nedbal a režii měl Karel Hašler

Strkovský zámek mohl docela dobře být i předobrazem zámku ze stejnojmenné knihy Franze Kafky. Spisovatel v Plané nějaký čas pobýval a právě zde román „Zámek“ dopsal.

Foto - stará pohlednice - z archivu města

Již zaniklé "Tvrziště ve Strkově u Plané nad Lužnicí“

Nejen nedaleký Tábor, Svákov, Chýnov, či Bechyně jsou dokladem toho, že se v tomto kraji lidem od pradávna líbilo a zakládali tady svá sídla.

Z podání kronikáře Rudolfa Pravečka v Pamětní knize obce Planá nad Lužnicí z roku 1923 se dozvídáme, že …

„ …Tvrz stávala na návrší a byla nejspíše na západní straně dnes k panské zahradě přilehlé, zpevněna věží. Dle výsledku bádání Josefa Švehly ze Sezimova Ústí, bylo to stavení jednoduché, šindelem kryté. V zemi jsou dosud na všech čtyřech stranách znáti zdi na maltu stavěné, zvláště důkladné na západní a jižní straně, téměř 1 metr široké. Prostor všecek, jak mezi zdmi je rozložený, vyplněn je do červena spálenou hlinou".

Na místě bývalého tvrziště - na návrší lidově zvaném „U třech svatých“ - byly od nepaměti vztyčeny barokní sochy. Jednalo se o kulturní nemovitou památku - o sousoší Panny Marie, svaté Kateřiny a svaté Barbory. V listopadu 1963 byl podán návrh na zrušení památkové ochrany, protože sousoší bylo silně zdevastováno. Na fotografiích z roku 1986 se už dokládá pouze existence tří porušených soklů – střední byl vysoký zděný a dva postranní byly kamenné. Ještě před rokem 1989 byl tvar návrší radikálně upraven za pomoci těžké techniky.

Pozůstatky po tvrzišti, patřící k významným středověkým památkám Táborska, bylo poblíž poplužního dvora s mladším zámkem Harrachů možno tedy spatřit ještě nedávno. První zmínky o tomto tvrzišti pocházejí již z konce 14. století. Na konci 20. století však bylo toto místo - v souvislosti s úpravami okolí - vážně poškozeno. Především byl zasypán příkop a nad ním vybudován nový asfaltový povrch točny konečné autobusů městské dopravy a parkoviště. Dále byl srovnán povrch jádra tvrziště, na němž byl na vybetonované ploše vztyčen osmiúhelníkový altán. Jelikož současně s těmito - rozsahem velkými úpravami - neproběhl archeologický výzkum, došlo k rozsáhlým ztrátám vypovídající hodnoty středověké lokality. Především však byla zbytečně narušena památka, které život již nikdo nevrátí.

Foto Atelier Šechtl a Voseček

POMNÍK MISTRA JANA HUSA

V Ústrašické ulici, na konci města, po levé straně na pokraji lesa „Holeček“ je postaven Husův památník Byl vybudován několika zdejšími občany a vztyčen pod ochranou Sokola v Plané nad Lužnicí v roce 1919.

Foto Míra Valenta

Plánská vorplavba

Řeka Lužnice je nejen krásná, ale byla v minulosti i důležitou dopravní tepnou. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva, dle zápisu v archivech s datem 3. 8. 1366. Za „břežní“ vody, zvané „normal“ se dalo doplout s vory z Plané nad Lužnicí do Prahy za 5 dnů. Voroplavba se na Lužnici provozovala až do roku 1946 a naše město bylo pro voraře významnou zastávkou. Zde se vory, které připluly z horního toku houžvemi převazovaly, zvětšovaly nebo nové vázaly a odtud se do Prahy vypravovaly. Připravené k odplutí se přivazovaly k obrovským kamenným kvádrům, opatřeným zakovaným železným kruhem, které byly umístěny na břehu řeky. Jeden z těchto kvádrů byl slavnostně odhalen při Svatováclavských slavnostech v roce 2009, právě jako Památník plánské voroplavbě.